Flaws

Jsem opravdu moc ráda, že jsem konečně doma.

Tenhle týden byl totiž jeden z těch, kdy si myslíte, že snad už nikdy neskončí.

Ale stál za to.

V úterý se totiž konala 1. celointernátní movie night. 

Zorganizovali ji letošní maturanti a bylo to moc moc super. Dokonce bylo i slavnostní zahájení s přestřihnutím toaletního papíru rudé stuhy.

Mohli jsme si vybrat, zda-li chceme na horory, animované filmy, komedie či akční filmy a v pauzách mezi filmy se vysílaly kreslené seriály typu Tom & Jerry nebo Datel Woody. Jednoduše ráj.

A to jsem ještě nepodotknula, že popcorn byl zdarma a bylo ho hodně. Opravdu opravdu hodně.

Rozhodla jsem se, že budu chrabré děvče a půjdu do hororové sekce. A dobře jsem udělala.

První "horor" (a ne náhodou jsem použila uvozovky) byl Prokletí domu slunečnic.

Upřímně, tak tři čtvrtiny filmu jsem se smála. Nejdřív idiotskému dabingu a poté jednomu z herců, který vypadal přesně jako Babica a když byl potom od krve, nemohla jsem si odpustit poznámku o kečupu.

Takže, na tento film raději nekoukejte, nechcete-li se potýkat s bolestmi břišních svalů z nadměrného smíchu.

Druhý film, Pád do tmy, už byl o mnohem lepší, to už jsem se doopravdy bála a lekala.

Žádná vyhřezlá střeva nebo létající končetiny, to ne, spíš takový příjemný thriller. Znáte to, všechny nechutný scény se odehrávaly v šeru, takže toho ani moc k vidění nebylo.

Nicméně, přišel mi dost dobrý, minimálně rozhodně oproti tomu prvnímu.

Nakonec jsem jako tečku zvolila Pelíšky. Co k tomu dodat, klasika, kterou jsem viděla po stodvacáté, ale co pro mě vždycky bude jeden z nejlepších českých filmů.

Jinak dnes jsem strávila nejnudnější a nejdelší dvě hodiny v mém doposavadním krátkém životě a to povinnou přednáškou o volbě kurzů, maturitě, Komplexe Leistung a dalších nudnostech, které jsem nejenom už jednou slyšela, ale pro jistotu si je poslechnu příští rok ještě po třetí.

Naštěstí tam ale se mnou byla mamka, se kterou jsme se celou dobu smály panu Fleckovi, který, když pomineme jeho vtipné jméno, má ještě vtipnější styl mluvy.

A když jsme nerušily smíchem, rušila jsem já prohlížením mých konečně vyvolaných fotek z Fisheye.

A mamka nelhala, opravdu jsou skvělý. V neděli je naskenuju a budu vás s nima bombardovat,

tak se těšte!