Default

Pár nuzných zákoutí mého po sto letech zase (relativně) uklizeného pokoje.

Ve skutečnosti není zas až tak růžový, jak vypadá. Ale i tak už bych si jej stejnou barvou nikdy vymalovat nenechala, měla jsem před čtyřma lety asi nějaké růžové období nebo co.

Jinak je to hrozně malý pokoj a mých milion krámů se tam zkrátka moc nevejde, takže další výmluva, proč tam po většinou všechno jen tak nějak leží. Občas mě sice popadne uklízecí nálada, ale jak přijedu s věcma z intru, zas to tam vypadá jako po výbuchu, však to jistě znáte.

Někdy příště vám ukážu zákoutí mého internátního pokoje, tak stay tuned.

Jinak si poslechnětě Default od Django Django,od včerejška jí nemůžu vypudit z hlavy.

milion Moleskinů a 'cool' nápis od bráchy

peněženka za Libru z Primarku a lak na nehty

Pac a pusu, Terka.