Strasbourg

Minulý týden jsem se v rámci projektu "Achtung, Menschenwürde!?" podívala do Štrasburku, Freiburku, Kehlu, Offenburku, Heidelberku, Karlsruhe a Bayreuthu.

Šlo o projekt, který byl určen primárně pro vysokoškoláky a jehož cílem bylo přiblížit nám situaci ohledně romské menšiny v Čechách a v Německu. Zároveň jsme měli za úkol připravit z nasbíraných a předem připravených podkladů putovní výstavu zaměřenou právě na tuto tématiku.

Byl to týden obohacující ve všech směrech - mám spoustu nových zkušeností a zážitků, poznala jsem úžasné nové lidi a celkově jsem moc ráda, že jsem i jako nevysokoškolák měla příležitost se tohoto projektu zúčastnit.

Všechny události a zážitky z tohoto týdne se pokusím shrnout v dalším článku, dneska jen fotky ze Štrasburku (respektive z jednoho dne, dohromady jsme tam byly dva).

Tak trochu jsem si doma zapomněla nabíječku na foťák, takže to jsou v podstatě jediné fotky, co mám, ale fotili všichni ostatní, tudíž máme i tak asi triliardu fotek.

P.S. Celý tenhle den byl hrozně super, ale byl by tisíckrát lepší, kdybych neměla kocovinu jako prasátko a nekrkala celý den vodku ..
Oh well. Ale o tom zase někdy jindy.

Dog days are over

Za tenhle týden jsem si dokázala, že je všechno možné a člověk je schopný dokázat cokoliv, i během nejkratšího možného času.

Napsala jsem Komplexe Leistung (nakonec 28 stran), napsala jsem práci na Reli (6 stran), nakreslila jsem praktickou část KL a ještě jsem zvládla jezdit na miniboardu, hrát basket a trávit večery venku.

Tímto mám snad nejhorší za tento školní půlrok za sebou, takže hurá, otvírání šampaňského a tak.

Plánem na zítra je dokoukat všechny Game of Thrones resty, které se mi za tu dobu nastřádaly a číst.

Jinak v neděli ráno jedu do Freiburku a Štrasburku, tak jsem zvědavá!

Tady první série fotek z mého 2. filmu foceného na Prakticu:

Pidlooký kocour Fanda

Labe, aka typický jarní/letní večer

Jediná omluva pro to, že si fotím boty je ta, že jsou nové a krásné!

Rozostřený kvetoucí strom

Pokreslené okno na intru

Kruté moře a melodika

Souhrn posledních 72h aka kreativní proces psaní Komplexe Leistung

Počet vypitých kafí: 10 + (pak jsem přestala počítat)
Počet okousaných nehtů: 10 (keine Angst, jenom na rukou. Za to ale dost fest.)
Počet naučených písní na kytaru: 4
Počet nesmyslných postů na FB: 1 (oslavné tance! zbytek jsou relevantní a plnohodnotné yt odkazy)
Počet nových vědomostí a nápadů: 1000 +
Počet nových followerů na twitteru: 5
(psaní jakékoliv práce do školy působí neuvěřitelně pozitivně na mou twitter aktivitu, mimo jiné)
Počet přečtených knih: 1 (Lady Fuckingham) & polovina Bowieho biografie
Počet nadávek na MS Word: 4863996545
Počet sebevražedných myšlenek: 2
(většinou spíše sebeproklínajích se myšlenek, protože vězte děti, že nechávat věci na poslení chvíli je špatné!)
Počet uklizených pokojů: 1 (+ nespočet vyndavání a zandavání nádobí do myčky a uklízení kuchyně)
Počet uběhnutých kilometrů: 7
Počet zhlédnutých filmů: 5 (z toho 3 dokumenty, z toho 2 o Bowiem)
Počet nesmyslných obrázků/jiných čmáranic: ∞
Počet hodin strávených v pyžamu: 36
Počet nadávek na Quellenangabe a německý smysl pro puntičkářnost: 1 000 000 000 000 000 000 000  
Počet německých novotvarů: to ukáže až výrok opravujícího, typuji minimálně 15
Počet lidí, které jsem za tu dobu viděla: 7
(mamka, taťka, brácha, ségra, babi, děda, šéf)
Počet nečekaných nočních hovorů: 1
Počet lidí, které jsem otravovala: 13
(ostatně, lidi otravuju pořád, takže nic překvapivého)
Počet lego staveb, které jsem bráchovi pochválila: 3
Počet zoufalých výkřiků: 2
(velká část práce vznikla v noci, a to se přece nesluší křičet!)
Počet stran: 27
(hrubý odhad, ještě to musím celé přečíst, až nebudu pod vlivem kávové hyperaktivity)
Počet slov: 8 282
(to stejné, jako u počtu stran)


Tímto bych se také chtěla omluvit za všechno to spamování a vzdát hold mé vášni k nesmyslným statistikám!Teď už jen praktická část, a mám kompletně vyhráno!

Beach Beach @ Mumie

Někdy na konci března jsem byla na koncertě Beach Beach v ústeckém klubu a experimentálním prostoru Mumie. Abych pravdu řekla, nikdy jsem předtím o těchto mílích ňuníčcích z Barcelony neslyšela, ale jejich koncert byl moc bezva, ačkoliv jsem znala asi jen dva jejich songy.

Taky jsem poprvý v životě zažila, že už by skupina neměla co přidávat a tak zahrála znovu to, co už hrála. Haha.

Anyway, po koncertě jsem za nima šla do backstage a zjistila jsem, že jsou původně z Mallorky, ale bydlí spolu v Barceloně a bubeník je právě na Erasmu v Praze.

Takže jestli máte náladu na nějaký ty summer vibes, rozhodně si je pusťte!

I'm too busy doing nothing

Jak už to tak většinou bývá, když mám nejvíce práce do školy, mám stejně tolik skvělých nápadů a kreativních myšlenek, které chci zrealizovat/často zrealizuji a školu tak znovu odkládám na druhou kolej.

Jinak stále píšu/kreslím Komplexe Leistung aka ročníkovku aka velké zlo.

Život je ale i tak moc super, protože jaro, teplo a večery venku.